Jezdíte někdy po našem krásném kraji a nestačíte se divit, co vidíte? Pak jste na tom stejně jako já… Kam se člověk „vrtne“, tam vidí nějakou halu. Tak mne napadlo, podívat se na toto téma trochu blíže.

   Kde je hala, měla by být nějaká zóna pro lehký průmysl, výrobu a skladování. Zapátral jsem na síti sítí a hle – Agentura pro regionální rozvoj poskytuje na svém webu pro potencionální investory www.invest-msr.com jednoduchý přehled všech průmyslových zón, brownfieldů, rozvojových ploch a developerských projektů.

 Průmyslové zóny

   V našem kraji je v současné době 32(!) funkčních průmyslových zón o celkové výměře 1200 ha (to je pro představu plocha 1 875 fotbalových hřišť). Většina byla postavena na půdě, kterou po generace obdělávali naši předkové, tudíž na orné půdě vyňaté z půdního fondu. Z této obrovské plochy zůstává více než čtvrtina neobsazena, podle aktuálních dat z výše uvedeného webu je to více než 320 ha plochy.

Přesto se v poslední době vedou debaty o dalších zónách, které je potřeba zejména pro velké investory postavit, a řeší se kde (na zelených plochách) a za co (pokud možno za státní peníze). Tyto plochy naleznete na výše uvedeném webu v části Rozvojové plochy. Zmiňme třeba Barbora industrial park v Karviné s rozvojovou plochou přes 88 ha nebo rozvojovou plochu Moravec I – 86 ha v Bolaticích na Opavsku. Proč se nejprve neobsadí zbytek ploch v již vytvořených areálech, a že jich je hodně, než se zabere pole nebo vykácí (byť) náletový les?

Kromě úředníků a politiků se však činí i různí spekulanti, kteří skupují každý vhodný plácek či pole podél hlavních cest a snaží se využít laxního přístupu obecních samospráv. Ten spočívá zejména v nedůsledné práci s územně-plánovací dokumentací, a v zanedbání pravidelné aktualizace této dokumentace podle aktuálních potřeb obce a zejména jejich občanů.

Brownfieldy

   Dalším typem plochy, který mnohdy hyzdí naše okolí, je brownfield. Jeho definice je široká – je to urbanistický termín označující nevyužívané území. Může se jednat o jednotlivé budovy, komplexy budov, areály s budovami nebo jen plochy bez budov. To znamená, že brownfield je i staré zemědělské družstvo, budova zavřené školy nebo zrušený obchod. Také je to samozřejmě např. plocha po zkrachovalém podniku.  Co se v této definici již nepíše, je to, že většina průmyslových a skladovacích areálů je zatížena větší či menší ekologickou zátěží, o kterou se musí vlastník před dalším využitím území postarat. A to je také příčina faktu, že se raději staví nové zóny na zelené louce nebo na poli vedle hlavní výpadovky z města, než aby se rekultivovalo a sanovalo území, mnohdy stejně výhodně umístěné.

   Přitom by jen stačilo, aby stát, potažmo kraj ve své štědrosti přestal dotovat a podbízet investorům ony zelené louky, a naopak se zaměřil na masivní podporu likvidace starých ekologických zátěží v inkriminovaných brownfieldech. A pokud by tak stát nečinil pouze s vidinou dalších pracovních míst, daňových zisků a rozvoje image České republiky jako montovny Evropy, ale třeba s vidinou zdravějšího prostředí k životu pro nás všechny, byl by to snad zázrak. Nikde totiž není řečeno, že tam, kde by mohla stát nějaká tuctová hala, by nemohl být třeba výjimečný park, sportovní stadion nebo dopravní hřiště. Jen je potřeba chtít.

   Také teorie udržitelného rozvoje, o které hovoří např. nová Athénská charta z r. 2003, upřednostňuje revitalizaci brownfieldů před výstavbou na zelené louce (angl. greenfield), protože území patří mezi nejcennější nenahraditelné zdroje.

   Takže až se příště zase zasníte, co by se všechno dalo ve vašem okolí realizovat, tak se vzbuďte a běžte pro to něco udělat. I když to bude znamenat třeba jen to, že sednete k počítači a napíšete vašemu starostovi, že se děje něco, s čím nesouhlasíte, nebo se neděje něco, co by se dít mohlo a mělo. Dejte mu vědět, že vám na svém okolí záleží. Dejte mu vědět, že vám to není jedno. Jinak někdo jiný prosadí svůj zájem, a ten, kdo bude tratit, budete vy. Nebuďte lhostejní k sobě ani k svému okolí!